Daniel Altmaier
| Daniel Altmaier | |
|---|---|
_(52144567090).jpg) Daniel Altmaier na French Open 2022 | |
| Stát |  Německo |
| Datum narození | 12. září 1998 (26 let) |
| Místo narození | Kempen, Německo[1] |
| Bydliště | Kempen, Německo |
| Výška | 188 cm[1] |
| Hmotnost | 80 kg[1] |
| Profesionál od | 2014[1] |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend jednoruč |
| Výdělek | 2 963 080 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 18–44 |
| Tituly | 0 ATP, 7 challengerů, 9 ITF |
| Nejvyšší umístění | 47. místo (2. října 2022) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2022, 2023, 2024) |
| French Open | 4. kolo (2020) |
| Wimbledon | 2. kolo (2024) |
| US Open | 2. kolo (2023) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 3–18 |
| Tituly | 0 ATP, 6 ITF |
| Nejvyšší umístění | 300. místo (31. ledna 2022) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2022, 2024) |
| French Open | 1. kolo (2022) |
| Wimbledon | 1. kolo (2022, 2023) |
| US Open | 1. kolo (2022) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 5. října 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Daniel Altmaier (* 12. září 1998 Kempen, Severní Porýní-Vestfálsko) je německý profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šestnáct titulů ve dvouhře a šest ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2023 na 47. místě a ve čtyřhře v lednu téhož roku na 300. místě. Trénuje ho bývalý hráč první světové desítky Alberto Mancini z Argentiny.[1]
V německém daviscupovém týmu debutoval v roce 2023 trevírskou kvalifikací proti Švýcarsku, v níž prohrál závěrečnou dvouhru se Stanem Wawrinkou. Švýcaři zvítězili 3:2 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupil ke dvěma mezistátním utkáním s bilancí 1–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se roku 1998 v Kempenu, městě ležícím v Severním Porýní-Vestfálsku, do rodiny Ukrajince Jurije a Rusky Galiny Altmaierových. Má sestru Evelyn. Tenis začal hrát v sedmi letech. Za preferovaný povrch uvedl tvrdý a za silný úder bekhend. Hovoří německy, rusky a anglicky.[4][5][6]
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]Na okruhu ATP Tour debutoval v 18 letech květnovým Geneva Open 2017.[7][6] Do hlavní soutěže postoupil z kvalifikace přes Čecha Petra Michneva. Na úvod dvouhry jej zdolal osmadvacátý hráč žebříčku Sam Querrey. První zápas vyhrál na červnovém Antalya Open 2017, kde jako šťastný poražený kvalifikant rozhodl o výhře nad Dominikáncem Víctorem Estrellou Burgosem až v tiebreaku závěrečné sady. Přes Turka Marsel İlhan postoupil do čtvrtfinále opět po zvládnuté zkrácené hře třetího setu.[7] V něm jej zastavila světová šestašedesátka a pozdější vítěz Júiči Sugita z Japonska.[8]
Grandslamový debut zaznamenal jako 22letý z pozice 186. muže klasifikace v mužském singlu French Open 2020 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V ní na jeho raketě zůstali Tallon Griekspoor, Hiroki Morija a Ruben Bemelmans. Ve dvouhře se pak probojoval jako pátý pařížský kvalifikant od roku 2000 až do osmifinále.[9] Ve vítězných duelech s Felicianem Lópezem, turnajovou třicítkou Janem-Lennardem Struffem a osmým tenistou světa Matteem Berrettinim přitom neztratil žádný set.[9] Proti Italovi dosáhl první kariérní výhry nad členem elitní světové desítky.[6] Ve čtvrtém kole však nenašel recept na hráče ze světové dvacítky Pabla Carreña Bustu a nestal se tak nejníže postaveným čtvrtfinalistou Roland-Garros od Leconta z roku 1992, kdy mu patřilo 200. místo.[10][8]
První dvě semifinále na túře ATP si zahrál na dvou navazujících antukových turnajích, Croatia Open Umag 2021 a Generali Open Kitzbühel 2021. Na prvním z nich jej zdolal Francouz Richard Gasquet a na druhém Španěl Pedro Martínez.[6][8] Do hlavní soutěž série Masters premiérově nastoupil na říjnovém BNP Paribas Open 2021 v Indian Wells. Nejdříve oplatil porážku Querreymu a poté jej vyřadil osmadvacátý muž světa Grigor Dimitrov. Průnik mezi sto nejlepších tenistů zaznamenal po finále na knoxvillském challengeru 15. listopadu 2021, když mu na žebříčku ATP patřila 98. příčka. V sezóně 2022 prožil premiéru na Australian Open, Wimbledonu i US Open, ale vždy skončil v úvodním kole. Na Mutua Madrid Open 2023 postoupil do prvního čtvrtfinále Mastersu, přestože již v kvalifikaci podlehl Rakušanu Juriji Rodionovovi. Účast v madridské dvouhře mu zajistilo až odstoupení Carreña Busty. Přes krajana Yannicka Hanfmanna[11] a Španěla Jaumeho Munara se probojoval mezi poslední osmičku hráčů.[12] V této fázi nestačil na Chorvata Bornu Ćoriće.[13][8]
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
[editovat | editovat zdroj]| Legenda |
|---|
| Challengery (7 D; 0 Č) |
| ITF (9 D; 6 Č) |
Dvouhra (16 titulů)
[editovat | editovat zdroj]| Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | červen 2016 | Havré, Belgie | antuka |  Maxime Authom
|
6–2, 6–2 |
| 2. | červenec 2016 | Knokke, Belgie | antuka |  Casper Ruud
|
6–7(3–7), 6–1, 7–6(7–3) |
| 3. | Dec 2016 | Dauhá, Katar | tvrdý |  Jonny O'Mara
|
7–5, 6–3 |
| 4. | únor 2017 | Bellevue, Švýcarsko | koberec (h) | Tim Pütz
|
7–5, 7–6(7–5) |
| 5. | duben 2017 | Dauhá, Katar | tvrdý |  Antoine Escoffier
|
6–4, 6–3 |
| 6. | červen 2019 | Kaltenkirchen, Německo | antuka |  Christian Lindell
|
6–1, 6–3 |
| 7. | listopad 2019 | Malibu, Spojené státy | tvrdý |  Alexander Sarkissian
|
6–2, 6–4 |
| 8. | listopad 2019 | East Lansing, Spojené státy | tvrdý (h) | Michael Geerts
|
4–6, 6–3, 6–0 |
| 9. | Dec 2019 | Santo Domingo, Dominikánská republika | tvrdý | Jan Choinski
|
6–3, 4–6, 6–4 |
| 1. | červenec 2021 | Braunschweig, Německo | antuka |  Henri Laaksonen
|
6–1, 6–2 |
| 2. | srpen 2021 | Lüdenscheid, Německo | antuka |  Nicolás Jarry
|
7–6(7–1), 4–6, 6–3 |
| 3. | listopad 2021 | Puerto Vallarta, Mexiko | tvrdý | Alejandro Tabilo
|
6–3, 3–6, 6–3 |
| 4. | May 2022 | Heilbronn, Německo | antuka |  Andrej Martin
|
3–6, 6–1, 6–4 |
| 5. | říjen 2022 | Lima, Peru | antuka |  Tomás Martín Etcheverry
|
6–1, 6–7(4–7), 6–4 |
| 6. | listopad 2022 | Guayaquil, Ekvádor | antuka | Federico Coria
|
6–2, 6–4 |
| 7. | duben 2023 | Sarasota, Spojené státy | antuka |  Daniel Elahi Galán
|
7–6(7–1), 6–1 |
Čtyřhra (6 titulů)
[editovat | editovat zdroj]| Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | únor 2015 | Colombo, Srí Lanka | antuka | Tom Schönenberg
|
 José Checa Calvo  Rui Machado
|
6–7(6–8), 6–3, [11–9] |
| 2. | Sep 2016 | Damme, Belgie | antuka | Marvin Netuschil
|
Oscar Otte Tom Schönenberg
|
6–2, 6–0 |
| 3. | říjen 2016 | Pula, Itálie | antuka | Marvin Netuschil
|
 Claudio Fortuna Omar Giacalone
|
6–2, 6–0 |
| 4. | listopad 2016 | Mishref, Kuvajt | tvrdý | Fred Simonsson
|
 Sandžar Fajzijev Šonigmatdžon Šofajzijev
|
7–6(7–3), 6–2 |
| 5. | listopad 2016 | Mishref, Kuvajt | tvrdý | Marcus Willis
|
 Roy de Valk Ronan Joncour
|
6–1, 6–1 |
| 6. | únor 2017 | Bellevue, Švýcarsko | koberec (h) | Marvin Netuschil
|
 Maximilian Neuchrist David Pel
|
7–5, 1–6, [11–9] |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Daniel Altmaier na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Daniel Altmaier na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 5. října 2023
- ↑ Daniel Altmaier na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 5. října 2023
- ↑ Daniel Altmaier na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 30. dubna 2023
- ↑ MIRZA, Raz. French Open: Daniel Altmaier is Germany and Sky's rising star after his stunning run at Roland Garros. Sky Sports [online]. 2020-10-03 [cit. 2023-04-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tennis - 2020 - ROLAND GARROS - October 3 - Daniel Altmaier [online]. ASAP Sports, 2020-10-03 [cit. 2023-04-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Daniel Altmaier | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-04-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Albot Ousts Second Seed Lorenzi In Antalya. ATP Tour, Inc. [online]. 2017-06-28 [cit. 2023-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-11. (anglicky)
- ↑ a b c d Daniel Altmaier | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-04-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Altmaier Upsets Berrettini In Biggest Career Win. ATP Tour, Inc. [online]. 2020-10-03 [cit. 2023-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-08. (anglicky)
- ↑ Pablo Carreno Busta Earns Roland Garros Clash Against Novak Djokovic. ATP Tour, Inc. [online]. 2020-10-05 [cit. 2023-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-07. (anglicky)
- ↑ Tennis, ATP – Madrid Masters 2023: Altmaier beats Hanfmann. Tennis Majors [online]. 2023-04-30 [cit. 2023-04-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ADLER, A., David. Lucky loser Altmaier eases past Munar to reach Quarter-Finals at Madrid Open. Tennisuptodate.com [online]. 2023-05-02 [cit. 2023-05-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Coric Ends Altmaier's Dream Madrid Run, Sets Alcaraz Clash. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-05-03 [cit. 2023-05-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Daniel Altmaier na Wikimedia Commons - Daniel Altmaier na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Daniel Altmaier na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Daniel Altmaier na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Daniel Altmaier na X (dříve Twitteru)
- Daniel Altmaier na Instagramu
